pokud jste se Vy nebo někdo z vašich blízkých setkal s termínem maligní hypertermie a chcete se dozvědět něco bližšího, pokusíme se Vám srozumitelnou formou podat více informací o tomto onemocnění.
Doslovný překlad by zněl asi "zlá, špatná horečka". Odborný termín maligní hypertermie je používán od roku 1966 a označoval hlavní příznaky tohoto onemocnění, tj. rychlý vzestup teploty organismu a jeho špatné zvládání dostupnými léčebnými prostředky, neboť ještě koncem 70. let končilo přes 70% případů tohoto onemocnění smrtelně. Dnes je ovšem situace poněkud jiná, maligní hypertermii lze léčit, ale ještě lépe je jejímu rozvoji předcházet včasným stanovením této vzácné diagnózy.
Jedná se o poměrně vzácnou, dědičně podmíněnou dispozici; podle statistických údajů se vyskytuje u jedné z 10 000 - 15 000 osob. Pokud je pacient nositelem této dispozice, nemá v běžném životě žádné obtíže. O nepatrné změně v genetické informaci se nemusí on ani žádný z lékařů dozvědět, pokud ovšem není třeba, aby se podrobil celkové anestezii. MH se totiž projeví, přijde-li osoba s touto dědičně získanou dispozicí do styku s látkami, které se běžně užívají k úvodu a vedení celkové anestezie (narkózy).
Vlivem těchto látek dojde k poruše regulace látkové výměny vápníku ve svalových buňkách. Vápník je prvkem, který řídí svalovou práci, stažení a natažení svalu. Při této poruše se svaly stáhnou velmi výrazně, dojde jakoby ke křeči a při této extrémní námaze k uvolnění velkého množství tepla a zplodin. To se projeví příznaky, které MH charakterizují: rychlým vzestupem tělesné teploty na hodnoty až 42 °C, poruchami činnosti srdce, změnami krevního tlaku, atd. Pokud není takový pacient rychle, správně a účinně léčen, může tato tzv. MH krize skončit smrtelně.
Ano, dá. Existuje látka - jmenuje se dantrolen, která je specifickým lékem na MH. Ale i přes správnou léčbu může MH skončit závažným postižením některých orgánů, nebo dokonce stále v 5 - 10% případů smrtelně. Proto je lépe rozvoji MH předcházet.
Příčinou MH dispozice může být podle současných genetických výzkumů nepatrná změna na 19. chromozomu, byla však bohužel prokázána jen u asi 50% rodin, ve kterých se MH projevila. Dodnes je také známo už přes dvacet různých druhů těchto nepatrných změn, které mohou být příčinou MH dispozice a dokonce i jiných svalových onemocnění (jakým je například i šilhání u dětí). Z toho je patrné, že genetické metody nelze bohužel dosud u člověka k diagnostice MH použít. Diagnóza se dá u rodin s podezřením na toto onemocnění stanovit pouze jedním způsobem a to je tzv. in-vitro kontrakční test. Spočívá v tom, že se při malém operačním zákroku odebere vzorek svalové tkáně a ta se ve speciální laboratoři podrobí působení látek, které mohou MH vyvolat. Podle reakce svalu, která se hodnotí podle mezinárodně stanovených kritérií, lze stanovit nebo vyloučit diagnózu MH dispozice. Tyto testy se provádějí v několika zemích Evropy a od letošního roku je možné je provádět i v České republice.
Při prokázané pozitivní dispozici doživotní nebezpečí komplikací při celkové anestezii a 50% pravděpodobnost, že někdo z jeho přímých příbuzných (rodiče, sourozenci, děti) je, či po narození potomka bude, také nositelem této diagnózy.
V zásadě to možné je. Pro některé operace je možno použít regionální anestezii, to znamená postup, kdy pacient není uváděn do celkové anestezie a bezbolestnost je zajištěna injekcí místního anestetika do určitého místa na těle. Pokud je pro operaci třeba celkové anestezie, anesteziolog, který je informován o pacientově MH dispozici, provede opatření pro zajištění jeho maximální bezpečnosti, a pro vedení celkové anestezie se použijí látky, které prokazatelně maligní hypertermii nespouštějí. Zásadně nutné ovšem je, aby byl anesteziolog o MH dispozici informován!
Kontaktujte, prosím, anesteziologicko-resuscitační kliniku Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, při které pracuje jediné pracoviště v naší republice, kde se provádí diagnostika MH.